Dvacet let výstavby kolem Parukářky – krok za krokem

/ Aktuálně / Kauzy / Dvacet let výstavby kolem Parukářky – krok za krokem

Dvacet let výstavby kolem Parukářky – krok za krokem

Zapátral jsem v historii a pokusil se zmapovat, co se za posledních dvacet let odehrálo kolem Parukářky. V devadesátých letech byly novostavby na zelené louce brány jako odznak vzmáhající se ekonomiky. Dnes je už jasné, že to před těmi dvaceti lety někdo přehnal.

Začněme ještě před rokem 1989. Parukářka, které se tehdy neřeklo jinak než „Křížek“, byla po svém obvodu obklopena nejrůznějšími prolukami, které připomínaly žižkovskou „asanaci“ z dob předchozích (především Jeseniova), anebo všemožnými areály zaplněnými řadou stavbiček „dlouhodobě dočasného“ charakteru, které ji lemovaly například v okolí Pitterovy ulice. Pamatuji si, jak jsem tehdy cestou ze školky v ulici U Zásobní zahrady pravidelně procházel oblastí chátrajících skleníků a nejrůznějšího šmelce, který vyplňoval prostor směrem k Olšanské ulici.

Ortofoto mapa zachycující okolí Parukářky z roku 1988. Za povšimnutí stojí probíhající stavba hotelu Olšanka. Zdroj: IPR Praha

V druhé polovině devadesátých let se prostor začal měnit. Zmíněné stavby postupně mizely a celá oblast začala být velmi lukrativním místem pro budoucí výstavbu. Prvním zásadním počinem byl soubor novostaveb, které vznikly na úpatí kopce v Jeseniově ulici. Stavělo se na místech, které byly původně zaplněny sklady a dílnami (pokud se nepletu, patřil areál tehdejšímu SPT Telecom). Ačkoliv novostavby byly výrazně objemnější než původní zástavba, nejsem si vědom, že by proti jejich výstavbě kdokoliv protestoval. Stavba začala kolem roku 1996 a byty byly k nastěhování v roce 1999.
 

Pohled na okolí Parukářky z roku 1996. Tohle byla doba, kdy bylo okolí kopce asi nejvíce zelené. Původní drobná zástavba počátkem devadesátých let vymizela a nová ještě nevznikla. Na severním úpatí je vidět začínající výstavbu pod taktovkou IPB REAL. Zdroj: IPR Praha

V září 1998 byl ještě dokončen menší bytový projekt v ulici Na Parukářce. Tento projekt několika bytových domů na velmi lukrativní parcele byl specifický tím, že byl postaven v podstatě na vrcholu kopce a dodnes ohraničuje park v jeho severovýchodním cípu.


Územní plán z roku 1999

Velkou příležitostí pro smysluplnou regulaci výstavby, a to nejen na Žižkově, byl rok 1999. V tomto roce totiž Magistrát hl. m. Prahy schválil územní plán, který nabyl účinnosti 1.1.2000 a je dodnes platný. Územní plán v podstatě definuje limity výstavby a to nejen z hlediska území, ale především z hlediska objemu (např. výšky). Právě ten objem je klíčovým faktorem. Uvědomme si, že většina novostaveb vznikla v místech, kde již nějaké stavby byly. Bezpochyby mnohem menší, ale byly.

Ačkoliv nyní – v době platnosti jsou orgány městské části územnímu plánu podřízeny, tak v době příprav hrála městská část významnou roli. Budoucí plán totiž připomínkovala a zpracovatel její připomínky zapracovával. Dle pamětníků se připomínky  projednávaly ve Výboru pro územní rozvoj Zastupitelstva Prahy 3 ( přesný název se tehdy možná lišil, ale úloha byla obdobná s dnešním výborem tohoto názvu) a to řadu let před schválením plánu v roce 1999. S ohledem na to, že tehdy prakticky neexistovala dnešní občanská společnost a také kvůli minimální rozšířenosti internetu, zůstala veřejnost prakticky nezapojena.

S odstupem času si troufám hodnotit, že toto 17 let staré dědictví Praze 3 vůbec neprospělo. Jelikož právě tento územní plán přilehlé pozemky významně stavebně zhodnotil a otevřel dveře masivní výstavbě, která u většinové veřejnosti zásadně změnila vnímání developerů. Po roce 2000 jsme byli svědky například výstavby přinejmenším problematického Central Parku a řady tuctových a přitom velmi objemných staveb v Jeseniově ulici. Přitom dodnes se stavební úřad Prahy 3 musí tímto územním plánem řídit a vlastníci pozemků se jej zcela přirozeně snaží využívat do posledního čtverečního metru, čemuž se ale z jejich pohledu vůbec nelze divit.

Z tehdejší politické reprezentace zbyly v dnešním zastupitelstvu poslední dva mohykáni. Tomáš Mikeska, který tehdy zastupoval voliče ODS (starosta a posléze místostarosta) a Vladimír Říha který byl zvolen za KDU-ČSL (i on byl tehdy součástí vládnoucí koalice). Paradoxně jsou dnes oba představiteli opozičního klubu Žižkov nejen Sobě, pro který je kritika developerů jedním z výrazných témat.


16 let budování 

V roce 2001 se Praha 3 nadechovala před další masivní výstavbou. Plochy budoucího Central Parku jsou prozatím netknuté. Zdroj: IPR Praha
 

Píše se rok 2009. Central Park s 547 byty budovaný od roku 2006 se dokončuje a stěhují se první nájemníci. Poslední byty se přitom nabízely ještě loni a projekt byl na realitním trhu velikým propadákem. Další nemovitosti přibyly i v Jeseniově ulici. Lokalitu čeká ještě výstavba Multifunkčního sportovního areálu SK Žižkov, který byl dostavěn v březnu 2013. Zdroj: IPR Praha
 

A tohle je současnost. Respektive snímek z roku 2015. Zdroj: IPR Praha

Budoucností je plán - Metropolitní

V roce 2014 jsme byli svědky referenda. Zpětně viděno to nebylo referendum úspěšné, protože při účasti 24,53 % oprávněných voličů není nikterak závazné. Nicméně prakticky všichni voliči a současně všechny relevantní politické strany se ještě před referendem vyjádřili v tom smyslu, že další rozšiřování stavebních ploch v bezprostředním okolí Parukářky je nežádoucí. V minulosti přitom panovala obava, že změnu územního plánu prosadí společnost ORTENARIA a.s. (dnes Olšanská investiční, a.s.), která by pak mohla stavět výškové budovy na svých pozemcích vedle Central Parku.

V červnu 2012 se Zastupitelstvo hl. m. Prahy se usneslo o tom, že systém územního plánování v Praze je třeba proměnit tak, aby reagoval na výzvy 21. století. Návrh je zpracováván od září 2013, kdy bylo schváleno jeho zadání. Na stránkách IPR Praha je zatím zveřejněna pracovní verze tzv. Metropolitního plánu, který by měl stávající uzemní plán nahradit. Poměrně dost informací si lze najít na příslušných stránkách IPR Praha (http://plan.iprpraha.cz/cs/metropolitni-plan). 

Od kdy bude Metropolitní plán chránit metropoli si však netroufám odhadovat.


Budování jako politika

Jako vše je i výstavba kolem Parukářky oblíbené politikum. Mezi nejhlasitější kritiky developerské výstavby patří například občanské sdružení Tady není developerovo, z.s., které paradoxně sídlí v jednom z prvních developerských objektů (IPB REAL) v ulici Na Parukářce, tedy v objektu, který byl jedním z prvních, jež začaly Parukářku oklešťovat.

Zde sídlí „Tady není developerovo“ :-) Zdroj: maps.google.com

Územní plán z roku 1999 je nechtěné dědictví a radnice tak při jednání s developery může spoléhat buď na diplomacii, aktivismus a nebo v extrémním případě pozemky za obecní peníze vykoupit.

Jiří Ptáček, TOP 09 Praha 3


Publikováno: 17. 10. 2016 Sekce: Kauzy, Aktuálně

2. 12. 2024

Michal Vronský: Problémový klub Orion z Řehořovy na chvíli zavřel. Vyhráno zatím nemáme, přesto díky všem za dosavadní snahu

Klub Orion řeší radnice několik let. Podnik se specifickou klientelou celé roky měnil charakter Řehořovy ulice. Na rovinu říkám,…

12. 11. 2024

Jiří Ptáček: Skatepark bude na jaře!

Jsou to asi dva roky, kdy jsem v rámci volební kampaně rozdával naše noviny na Jiřáku. Odchytil si mě tam jeden pán, který mi…