Jiří Ptáček: Uprchlíkem se nikdo nestane dobrovolně
/ Aktuálně / Názory / Jiří Ptáček: Uprchlíkem se nikdo nestane dobrovolně
V uplynulých týdnech jsem se opakovaně stal součástí debaty o pomoci uprchlíkům z Ukrajiny. Na sociálních sítích opanovali řadu diskuzí pisatelé se „zaručenými zprávami“, že si uprchlíci neváží jídla, utrácejí za drahé zboží a nechtějí bydlet v nabízených bytech. Co s tím? Jediné, co mohu udělat, je, že se podělím o osobní zkušenost. Je přesně opačná.
Na Praze 3 je teď ubytováno 5000 uprchlíků. Většinou bydlí díky dobrovolnické pomoci. 87 % z nich jsou ženy, děti a senioři. Přímo v režii radnice je ubytováno 150 lidí. Tito „naši“ nejsou pohromadě, ale na pěti různých adresách. Každé ubytování má odlišný charakter. Zatímco první příchozí jsme umístili v našem hostelu, postupně jsme museli sahat k nouzovým řešením.
Posledních 19 lidí bylo ubytováno ve skautské klubovně. Je to velká místnost, každá rodina má „své kupé“ zakryté plentou. Skauti jsou skvělí, snaží se jim pobyt maximálně zpříjemnit. Nicméně stále se jedná o soužití několika rodin s dětmi a seniory. Sdílejí jednu místnost a sociální zařízení. Postupně se nám daří zajišťovat lepší ubytování, ale třítýdenní zkušenost je taková, že jsou vděčni za střechu nad hlavou. Nikdo si nestěžuje a rozhodně nikdo žádné jídlo nevyhazuje. Za dobu, co zde bydlí, nikdo z nich neodešel za lepším.
Prakticky všichni uprchlíci z klubovny jsou od Charkova a Mykolajiva. Tátové zůstali na východě Ukrajiny a jako domobrana se staví proti ruské ofenzivě. Pokud si opravdu někdo myslí, že se vzdali svých domovů dobrovolně, aby tady mohli chodit zdarma do zoo a jezdit bezplatně tramvají, neumím mu pomoci.
